Dvojka

Saláty jsou nejenom zdravé, ale také oblíbenou součásti stolování, a proto bychom měli vědět, kde mají svoje místo. Kam patří miska na salát a kam na kompot? Radí Ladislav Špaček.

Co je cílem Mladých ochránců přírody? Jakým programem se daří oslovit širokou veřejnost? Kde se před téměř dvaceti lety zrodila myšlenka Národního registru pramenů a studánek? Co všechno se z registru můžeme dovědět o každém z 18 000 evidovaných zdrojů vody? Jak se na jeho rozvoji může podílet veřejnost? Proč registr nemůže sloužit jako spolehlivý zdroj informací o kvalitě vody ve studánce? Jak o studánku pečovat? Proč je tak důležité, aby měla stříšku?

Říká, že výzva je všechno, co právě dělá, a že pro novináře je důležitá pokora. Mým hostem je moderátor a novinář Jiří Václavek. Zajímá mě úsměv i hlasitý smích ve studiu i v životě a taky momenty, kdy se člověk neubrání slzám, momenty, ve kterých dochází trpělivost něco vysvětlovat, a taky způsob, jak se lze postavit lži.

Jiří Boháč je teatendr, čajový specialista. Je průkopníkem této nové gastronomické odbornosti a prvním vedoucím nově vzniklé čajové sekce České barmanské asociace. Musí umět čaj správně připravit, naservírovat ho, musí umět čaj degustovat - ochutnávat, a charakterizovat. Další disciplinou, kterou musí výborně zvládnout, je mixologie, míchání. Tedy i míchání drinků z čaje.

Jeden z nejbohatších mužů prvorepublikového Československa Jaroslav Preiss vybudoval ze Živnostenské banky nejmocnější finanční koncern v zemi. Vysloužil si proto řadu obdivných i nenávistných přezdívek – kapitán průmyslu, žralok od Prašné brány, vlastenec i vlastizrádce, mecenáš umění i chamtivý boháč. Jeho pohádkový vzestup, tragický konec a dlouhé zapomnění odrážejí paradoxy bouřlivých dějin první poloviny 20. století.

V dnešním díle to bude pěkně bzučet! Vypravíme se totiž tam, kde se věda a hmyz potkávají doslova tváří v tvář. V laboratoři Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se starají vědci a vědkyně také o živé včely. A právě tady pracuje Silvie Dostálková. Biochemička, která se rozhodla zasvětit svůj výzkum otázce, o které si většina z nás nikdy neuvažovala: jak vlastně funguje imunitní systém včely?

Mezi severočeskými Teplicemi a Ústím nad Labem vznikl v 70. letech 20. století povrchový hnědouhelný důl. Za oběť mu padlo několik vesnic a mělo zmizet i město Chabařovice. Zabránily tomu ale těžební limity z počátku 90. let. Práce v dole skončila roku 1997 a od roku 2001 se těžební jáma začala napouštět vodou. Veřejnosti se umělé jezero Milada s rozlohou 252 hektarů otevřelo 30. května 2015. Na jeho břehu by měla vzniknout zoo pro velké kopytníky (zubry, pratury, velbloudy).

Zlepšení tepelných vlastností domu či bytu většinou začíná výměnou oken. Existují však případy, kdy nelze moderní plastová okna použít. Může to být u památkových budov či prostě jen proto, že se nechceme původních oken zbavit. I zde je však možné izolační vlastnosti stávajících oken zlepšit.

V Omeletkách se budeme zabývat úspěchy. Moc jsem se radovala, když jsem v první třídě závodila v jízdě na koloběžce. Umístila jsem se jako třetí a dostala lízátko a diplom. Má radost byla proto tak velká, že jsem se bála, že budu poslední. Mé obavy byly oprávněné. Závodily jsme čtyři! Halina Pawlowská nabídne recept na sýrovou polévku a na jahodovo-rebarborový koláč. Přečte povídku Okouzlený Zdeněk u prázdné lednice. Uslyšíte příspěvek posluchačky Radmily Painterové Rok 1991.

Máme skvělý vodní zákon, problém nás Čechů je, že ho už za týden dokážeme obejít, říká geograf a hydrolog a novodobý objevitel pramenů Amazonky Prof. Bohumír Janský. Ve které profesní záležitosti má opravdu velké dluhy? Co máme dělat pro to, abychom se nadále mohli těšit ze života ve vodním blahobytu? A jak to, že davy turistů obdivují prameny Vltavy, které nejsou těmi skutečnými?

Poslechněte si:01:12 Mohl Moby Dick potopit loď?11:24 Útok na lidské nervy17:00 Co může změnit člověka?28:00 Prvním parníkem přes oceán33:33 Lze slyšet zvuky hvězd?43:42 Vyrobíme chytré myši?Hovoří neurolog František Koukolík nebo astronom Marek Skarka. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.

Jeden z nejoblíbenějších českých herců, nejvýraznější tvář československé popkultury a mistr vyprávění se narodil jako Vladislav Menšík. Publikum dokázal strhnout spontánností, energií i humorem. Stačilo pár vět a celý sál byl na jeho straně. Jeho život ale nebyl jen veselý. Provázely ho zdravotní potíže, boj s alkoholem i náročný rodinný život. Přesto zůstal pro své kolegy i diváky především člověkem, který dokázal i v těžkých chvílích rozdávat humor. Zemřel 29. května 1988.

„Československo jsem měla procestované od drátů k drátům a toužila jsem vidět i zbytek světa,“ vypráví spisovatelka Iva Pekárková, která v roce 1985 odešla do emigrace. Cesta do vysněné Ameriky vedla přes uprchlický tábor v Rakousku, kde přišlo vystřízlivění a ztráta iluzí o svobodě a lidech. Palčivé téma migrace otevírá i ve své poslední knize Pepřové pocity. Jak se žije mezi pravidly několika světů?

Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Co všechno spadá do kategorie uzenin? Jak se vyrábějí a co obsahují? Jaké jsou hlavní nutriční nevýhody uzenin? Jsou všechny stejně „špatné“? Jaké složky jsou v uzeninách nejhorší a proč? Můžeme si je připravit doma zdravěji? Jaký je rozdíl mezi tepelně opracovanými a fermentovanými uzeninami? Jsou light nebo ty nízkotučné lepší volbou? A co „dětské“ nebo „fit“ uzeniny? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Česko čelí nebývalému suchu. Výjimečné až extrémní sucho zasáhlo skoro polovinu území, některé řeky jsou na rekordních minimech. Obce už začínají omezovat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Hydrolog Jan Daňhelka vysvětluje, co současné sucho způsobilo, jakou roli hraje jev El Niño i odkud se vzala voda na Měsíci.

Výstava, která není jen o umění, ale především o člověku. V litomyšlském bytě sochaře Olbrama Zoubka vznikla komorní expozice Můj tati O., připravená k letošnímu 100. výročí jeho narození.

Cestou ke kvalitnímu životu s urtikárií, neboli laicky kopřikovkou, v její chronické podobě je biologická léčba. Svůj příběh v Moci bez nemoci vypráví pan Jiří, který se touto metodou léčí. Pozvání autorky a moderátorky Šárky Volemanové přijala i MUDr. Dana Prusíková, lékařka Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze.

Narodil se 28. května 1908 do vážené rodiny a sám toužil po dráze diplomata. Stal se ale novinářem. Jako korespondent agentury Reuters pusobil v Moskvě nebo v Šanghaji. Na začátku druhé světové války začal pracovat pro kontrašpionáž a podílel se i třeba na získání německého šifrovacího stroje Enigma. V USA absolvoval elitní špionážní školu, kde trénoval simulované diverzní akce. Po válce se usídlil na Jamajce a pustil se do psaní špionážních románů. Zemřel 12. srpna 1964.

Host: fyzioterapeut Lukáš Klimpera. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.