Hofburg Víde Císaská Apartmá, Sisi Museum, Stíbrná Komnata

Na stìnì vidíte obraz malíøe Georga Raaba, na nìmž je vyobrazena císaøovna se slavným rubínovým náhrdelníkem u pøíležitosti oslav støíbrné svatby císaøského páru v roce 1879. Tento šperk patøí k dnes již neexistujícím korunovaèním klenotùm Habsburkù. Ve stéle vedle plátna mùžete vidìt jeho rekonstrukci. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Mladá císaøovna trpí stále více nespavostí, nechutenstvím a trvalým kašlem. Aby se zabránilo onemocnìní plic, je na radu lékaøù poslána na Madeiru. Poprvé je Sisi opìt svobodná, zbavená jakýchkoli povinností a plnými doušky si užívá života daleko od dvorských formalit a pøedpisù. Když se Alžbìta po dvouleté nepøitomnosti vrací zpìt na vídeòský dvùr, je na ní patrná zcela zásadní promìna. Z pùvabné, ale nesmìlé melancholické dívky se stala sebevìdomá, krásná žena. V této dobì rovnìž vznikají známé portréty od Franze Xavera Winterhaltera. Nejznámìjší z nich je bezpochyby obraz pøed vámi, který pøedstavuje Alžbìtu v roce 1865 v pleso

Alžběta se naučila stále častěji využívat svou krásu k prosazení svých zájmů. O aktivní politické dění se příliš nezajímala a tak se stalo jen jednou, že zasáhla do vládních záležitostí svého muže. Tehdy šlo o pomoc Uhrám. Alžběta pociťuje velkou náklonnost k temperamentnímu a hrdému uherskému lidu, který od potlačení revoluce roku 1849 trpí pod absolutistickou nadvládou. Alžběta se stavá horlivou zastánkyní uherských zájmů a udržuje úzký kontakt s hlavními představiteli Uherska. Bezesporu má velký podíl na tom, že František Josef v roce 1867 nakonec podepisuje tak zvané Rakousko-uherské vyrovnání, které uznává historická práva Uher a zakládá tím Rakousko-uherskou monarchii. Téhož roku se v Budapešti v kostele sv. Matyáše koná slavnostní korunovace, při níž se rovněž Alžběta stává uherskou královnou. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Před portrétem Alžběty jako uherské královny si můžete prohlédnout další šaty. Je to replika uherských korunovačních šatů, které byly ušity v módním salonu Worth v Paříži. Když František Josef a Alžběta po korunovaci vycházejí z kostela sv. Matyáše, vítá je nadšené „Eljen“ – „nechť žijí“ z hrdel mnohatisícového davu. Poté se Alžběta co nejrychleji převléká z těchto těžkých šatů s dlouhou vlečkou do jednoduchých šatů z měkkého tylu. Ve stéle vedle šatů vidíte rekonstrukci uherských korunovačních klenotů. Originály již bohužel neexistují. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Se stále vzrùstající nevolí plní Alžbìta své povinnosti cisaøovny. Reprezentace je jí nepøíjemná, dvorní ceremonie obtížné a z hloubi duše pohrdá strnulými hierarchickými strukturami a intriky u vídeòského dvora. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Císaøovna nachází útoèištì pøed vídeòským dvorem ve sportu, v pìstování kultu krásy a v cestování. Jednou z nejvìtších Alžbìtiných vášní je od dìtství jízda na koni. Krasojízdì se nauèila již od svého otce, nyní absolvuje cisaøovna tvrdý trénink a stává se z ní jedna z nejlepších a nejodvážnìjších jezdkyò v Evropì. Její jezdecké výkony pøi parforsních honech (štvanicích) jsou èasto na hranici lidských možností. Poprvé se zde setkáváme s Alžbìtou, která vìdomì hledá své vlastní hranice – mimo jiné ve špièkových sportovních výkonech, pøièemž se èasto ocitá v nebezpeèných situací

Alžběta byla považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby a také si toho byla patřičně vědoma. Péče o krásu zabírala většinu času z jejího každodenního programu. Zvláště pyšná byla na své husté vlasy, které dosahovaly až skoro na zem. Také jim věnovala neobvyklou péči – denně je nechávala 2-3 hodiny rozčesávat. Aby si zachovala svou všemi obdivovanou krásu zkouší Alžběta nesčetné zkrášlující recepty – před sebou vidíte některé z jejích originálních receptů. Alžběta je rovněž přesvědčena o tak výstředních metodách jako jsou účinky syrového telecího masa. Vykládala jím zvláštní kožené masky na obličej, které pak měla nasazené přes noc. Zvláštní důraz klade Alžběta na svou štíhlou linii. Byla vysoká 172 cm a vážila mezi 45 a 47 kilogramy. Obdivuhodný je také neuvěřitelný objem jejího pasu - 51 centimetrů. Navíc zkouší Alžběta nejr$

Sportovnì založená císaøovna, která peèlivì dbá o svou tìlesnou schránku, je samozøejmì také pod stálým lékaøským dohledem. Ví dobøe, že ke zdravému tìlu a krásnému oblièeji patøí i zdravé a krásné zuby. Zubaøské instrumenty jejího osobního zubního lékaøe a dopisy její dùvìrnice hrabìnky Ferenczyové dokazují, že si Alžbìta nechávala svùj chrup pravidelnì ošetøovat. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Po tragické sebevraždì svého jediného syna Rudolfa v roce 1889 Alžbìta stále více hoøkne, stahuje se do sebe a straní se lidí. Je stále ostýchavìjší a nepøístupnìjší a chodí už pouze v èerném. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Vìjíøe, závoje a sluneèníky provázejí císaøovnu na každém kroku. Poskytují jí nutnou ochranu pøed pohledy zvìdavcù. Alžbìta nesnáší, když na ni lidé civìjí. Jako patnáctiletá píše: „Možná, že budu pozdìji chodit vždy jen zahalená závojem, a ani moje bezprostøední okolí nebude smìt více spatøit mou tváø.“ Ke smuteèním šatùm nosí císaøovna smuteèní šperky s èernými sklenìnými perlami a gagátem, což byl tmavý druh hnìdého uhlí. Pro smuteèní období bylo typické, že se nenosily šperky z vzácných kamenù. Jednoduchost použitého materiálu mìla demonstrovat vlastní skromnost a zøeknutí se symbolù bohats

Èasem se Alžbìta nauèí prosadit se u císaøského dvora a zaèíná žít život, který odpovídá jejím pøedstavám. Dìlá pouze to, co dìlat chce a stále èastìji odmítá roli císaøovny. František Josef a Alžbìta se navzájem odcizili. Alžbìta se cítí být magicky pøitahována nekoneèným oceánem a sní o tom být svobodná jako racek: „Jsem jako racek bez pevniny...“ Aby se zabavila, podniká Alžbìta dlouhé cesty a hledá si rùzná útoèištì, místa, kde by mohla svobodnì žít. Patøí k nim uherský zámek Gödöllö u Budapešti, Hermesova vila ve vídeòském pøírodním parku Tiergarten Lainz nebo také vila Achilleion na øeckém ostrovì

Alžbìta, která píše básnì již od svého mládí, se stále více utíká k poezii touhy. Miluje Homéra a inspirována svým velkým idolem Heinrichem Heinem píše øadu básní, které jsou poznamenané jejím zklamáním, tìžkou myslí a touhami, ale také opovrhováním lidmi a pøibývající izolací. Zaèíná se identifikovat s královnou víl Titanií z Shakespearovy hry Sen noci svatojánské. Aby své milované ženì udìlal radost, nechává František Josef dokonce její ložnici v Hermesovì vile ve Vídni, kterou nazývá „kouzelným zámkem Titanie“, vymalovat scénami ze Snu noci svatojánské. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.

„Jen nezùstat dlouho na jednom místì“... píše Alžbìta. Stále silnìji podléhá Alžbìta lákání dálek – èím je dále od Vídnì tím lépe se cítí. Z dùvodu údajnì ohroženého zdraví podniká císaøovna dlouhé cesty, chce poznat cizí zemì a kultury. Miluje pøedevším cesty lodí, hlavnì pøi vlnobití, kdy se cítí být živlùm zvláštì blízká. Na palubì její jachty si nechává zøídit sklenìný pavilon, odkud má volný výhled na moøe. Zde se nechává za bouølivých vln, kdy už se celá lodní posádka zaèíná bát o své životy, pøipoutat na židli a prohlašuje: „Dìlám to jako Odysseus, proto&#

63dílná pøíruèní lékárnièka, která byla souèástí císaøovniných cestovních zavazedel, obsahuje kromì èetných hoøèièných náplastí, gázových obvazù, krémù a lahvièek také pro naši dobu velmi zajímavou kokainovou injekci. Omamné drogy byly tehdy - jinak než dnes - hojnì užívány jako léky. A protože byl již tehdy velmi dobøe známý úèinek kokainu jako látky, která zamezuje køeèím a zlepšuje náladu, aplikoval se nitrožilnì pøi menstruaèních obtížích a bìhem menopauzy. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Jak nenároèná je Alžbìta pøi cestách lodí, o to vìtším luxusem se obklopuje pøi cestách vlakem. Salonní vùz, postavený speciálnì pro její potøeby, ve kterém cestuje po celé Evropì, je vybaven vskutku císaøsky. Projdìte nyní rekonstrukcí obytného salonu tohoto dvorního salonního vozu. Originál je možné si prohlédnout ve vídeòském Technickém muzeu. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

„Cíle cest jsou jen proto tak vytoužené, protože je tøeba k nim pøicestovat. Kdybych nìkam pøijela a vìdìla, že se z toho místa už nikdy nesmím vzdálit, stal by se mi pobyt v ráji peklem,“ napsala Alžbìta. Její neklid vzrùstá a rodina i blízcí lidé si dìlají stále vìtší starosti o trudnomyslnou císaøovnu. Roku 1897 zapisuje dcera Marie Valerie do svého deníku: „Bohužel chce být mamá ještì více sama nežli døíve... a hovoøí jen o smutných vìcech“ a v kvìtnu roku 1898: „...hluboký smutek, který mamá døíve jen obèas obklopoval, ji nyní už vùbec neopouští. Dnes øekla mamá opìt, že èasto touží po smrti... www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by

V září roku 1898 pobývá Alžběta na několikatýdenním lázeňském pobytu v Territetu u švýcarského Montreux a se svou dvorní dámou Irmou Sztarayovou podniká 9. září výlet do Prégny, aby tam navštívila baronku Rothschildovou. Večer pak cestuje Alžběta do Ženevy, kde nocuje, a chce se příštího dne opět vrátit do Montreux. Jelikož cestuje Alžběta jako soukromá osoba, užívá pokaždé v takovém případě jeden ze svých titulů, aby ji nikdo nepoznal. Jako hraběnka z Hohenembsu se ubytuje v ženevském hotelu Beau Rivage. Indiskrece však zapříčiní, že se následujícího dne objeví v místních novinách zpráva, že se v hotelu ubytovala rakouská císařovna. Tuto zprávu čte i Luigi Lucheni, italský anarchista, který přijel do Ženevy, aby zavraždil prince Orleánského. To, že princ v posledním okamžiku změnil plán cesty a do Ženevy se nedostavil, Luchenimu nevadí – náhoda mu přihrála do cesty mnohem prominentnější obě#

Odsud se dostanete do historických obytných apartmá císaøského páru – nejprve do apartmá císaøe Františka Josefa, na které pak navazuje soukromé apartmá Alžbìtino. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Císaø František Josef zvolil trakt Øíšského kancléøství pro své apartmá, kde byly mimo úøedních místností umístìny rovnìž jeho soukromé obytné místnosti, které užíval až do své smrti v roce 1916. Audience udìloval císaø dvakrát týdnì, termíny byly oznamovány v novinách Wiener Zeitung a poté, co byl udìlen osobní termín, pøicházeli návštìvníci po bohatì zdobeném Císaøském schodišti do této místnosti, ve které èekali, než smìli vejít do audienèní místnosti. Stìny jsou zdobeny tøemi monumentálními obrazy malíøe Johanna Petra Kraffta z roku 1832 a vyprávìjí epizody ze života císaøe Františka II./I., dìdeèka císaøe

Zde pøijímal císaø vždy vstoje své audienèní návštìvníky a vzápìtí pokraèoval ve vedení rozhovoru. Na pultu se stojánkem ležela audienèní listina, ve které bylo zapsáno poøadí úèastníkù audience jakož i dùvod jejich pøíchodu. Zde bylo možné se císaøi pøedstavit, podìkovat mu za udìlené vyznamenání, poprosit o milost pro sebe èi své pøíbuzné nebo také pøednést soukromou žádost. Jelikož František Josef bìhem jediného dopolede pøijímal až sto osob, trvaly tyto audience jen nìkolik minut. Lehkým pokývnutím hlavy císaø audience ukonèoval. www.hofburg-wien.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.